4. OKRUH – ÚTERSKO

 

Mapa lokalit

Utersko

 

Reitenbergerův pramen

Pramen osvěžující uhličité minerálky vyvěrající na loučce poblíž Úterý znali a užívali místní lidé už od nepaměti (ačkoli první náhodná zmínka o něm pochází až z roku 1693). Dalo se k němu dojít buď z tepelské silnice nebo podél soustavy rybníků, dnes již zčásti zaniklých. Jakési bednění dostala studánka někdy po roce 1860, prý namísto původního zetlelého pařezu. Roku 1929 přikročilo město Úterý k větším úpravám. Na pramen byly nasazeny 4 metrové kameninové roury a kolem nich vyzděna plošina s odtokovou šachticí. Za dva roky byl pak pramen zastřešen dřevěným altánkem. Slavnostní otevření proběhlo 26. července 1931, kdy studánka dostala na počest úterského rodáka a zakladatele Mariánských Lázní název Reitenbergerův pramen. Altán byl již několikrát renovován, má však stále původní podobu. Poslední obnova proběhla v roce 2010, kdy v rámci projektu Kraj živých vod byl obnoven a znovu natřen altán a vybudován povalových chodník, který zpříjemňuje přístup k pramenu.

Posecska kyselka

 

Křepkovická kyselka

Jižně od Křepkovic v údolí potoka Hadovka se nachází Křepkovická kyselka. Počátky využívání Křepkovické kyselky můžeme klást s jistou opatrností již do 13. století, nejpozději však do první poloviny 14. století. Dokladem jejího stáří jsou střepy středověké keramiky, které se spolu s mladšími keramickými zlomky nacházely ve výplni pramene. Naskýtá se otázka, zda vzhledem k blízkosti kláštera v Teplé na zřízení jejího jímání neměli vliv – ať už přímý, či nepřímý – tamní premonstráti. Středověkou podobu jímání pramene však neznáme, neboť byla zničena pozdějšími zásahy. Byly však nalezeny stopy po mladší jímce v podobě části dužiny soudku, jež datujeme dle nálezu s ním souvisejícího torza nádoby do 16. století a do následujících období. Další bezpečně zjištěné jímání pramene, tentokrát provedené do dutého kmene, pocházelo až z druhé poloviny 19. eventuálně počátku 20. století. Poslední úpravou pramene bylo odstraněno a nahrazeno novým jímáním.
Dnes je pramen sveden do nové jímky tvořené opět dutým kmenem, která je poněkud posunuta oproti původní poloze. Při  těchto posledních úpravách pramene bylo z jeho prostoru odstraněno dřevo, které z neznámých důvodů bylo  dříve ponecháno, aby do pramene přečnívalo. Bylo však na závadu hygienické čistoty kyselky. Současné jímání do nového kmene bylo zřízeno v srpnu 2010. Spolu s tím došlo i k zajištění a zpracování objevených archeologických nálezů pracovníky Městského muzea Mariánské Lázně. Tam jsou uloženy pro potřeby dalšího studia. V mariánskolázeňském muzeu bude v budoucnu také vystaven konzervovaný dutý kmen z předposledního jímaní.
Křepkovická kyselka je zatím nejstarším doloženým kontinuálně využívaným minerálním pramenem v Tepelské vrchovině a jedním z nejstarších v Karlovarském kraji vůbec. V Českém lese má Křepkovická kyselka středověkou analogii v Panské kyselce u Drmoulu nedaleko Mariánských Lázní, která je na základě archeologických nálezů náhodně zajištěných při jejich úpravách datována do druhé poloviny 14. století. Soudobé historické prameny zmiňují již ve 14. století karlovarské Vřídlo a roku 1406 rovněž Františkův pramen v dnešních Františkových Lázních.

Pramen reky Strely geogr

 

Zahrádecká kyselka

Hydrouhličitanová vápenato-hořečnatá prostá studená kyselka, teplota 9°C, hloubka jímání 110 cm, obsah CO2 2107 mg/l. Velice vynikající a krásná kyselka v blízkosti obce Zahrádka. Vydatně bublá v prastarém dutém kmeni a bubliny unikají i v jejím okolí. V roce 2000 byla zastřešena dřevěným osmibokým altánkem s lavičkou a přístupovým povalovým chodníkem.  
Minerálka byla využívána již v dávných dobách. O její existenci se dozvíme v mnoha německy psaných knihách a také ji zmiňuje Bohuslav Balbín ve svém díle: „… Jiné obce mají také pozoruhodné kyselky jako Zádub, Milhostov, Martinov, Kladský mlýn, Popovice, Horní Kramolín, Otročín, Křivce, Zahrádka, Beroun, Dřevohryzy, Sítiny, Číhaná, Hoštěc.“ Po roce 1989 se do České republiky vrátil rodák, žijící většinu svého života v Německu – Rudi Koschak. Ten zakoupil v obci Zahrádka zemědělskou usedlost, kterou zrekonstruoval a prožil zde zbytek svého života. V roce 1999 inicioval obnovu Zahrádecké kyselky. Během studentského workcampu byla za podpory kláštera premonstrátů v Teplé a finančního přispění pana Koschaka kyselka zastřešena osmibokým dřevěným altánem, okolí upraveno a zpřístupněno.

Horni otrocinsky pramen
 
zahradka1
 
0
0
0
s2sdefault