Warning: getimagesize(/usr/local/hosting/home/krajzivychvod.cz/web/www/images/download/Fotosoutez/Křížky.JPG): failed to open stream: No such file or directory in /usr/local/hosting/home/krajzivychvod.cz/web/www/plugins/content/social2s/social2s.php on line 1663

2. OKRUH – KŘÍŽKY A OKOLÍ

 

 Mapa lokalit Křížky

 

Národní přírodní památka Křížky

Křížky nebo také U Tří křížů je národní přírodní památka vyhlášena v roce 1962. Nachází se nedaleko obce Prameny u Mariánských Lázní a charakterizují ji 3 kříže umístěné na vrcholku skalnatého pahorku. Stojí tam již od roku 1859 jako poděkování Bohu za uzdravení tří bratří z vážné nemoci. Národní přírodní památkou ale nebylo toto místo vyhlášeno kvůli zde stojícím třem křížům, ale zejména kvůli výskytu vzácných a ojedinělých druhů rostlin. Tato lokalita totiž spadá hadcové části mariánskolázeňského metabazitového komplexu. Jde o největší hadcové území v Čechách, k němuž náleží řada dalších přírodních památek a rezervací Slavkovského lesa. Hadec (serpentinit) je přeměněná ultrabazická hornina s nazelenalou barvou připomínající hadí kůži. Obsahuje velké množství hořčíku, a tak na místní půdě mohou růst jen takové rostliny, které tyto podmínky snesou. Tyto rostliny často naopak nerostou na jiných místech, a proto jsou předmětem ochrany. V neposlední řadě vysoký podíl hořečnatých iontů dává charakter i kyselce z okolních vývěrů, známé pod obchodním označením Magnesia.
V bezprostřední blízkosti leží další Národní přírodní památka - Upolínová louka pod Křížky a konečně se můžete projít také okolím po naučné stezce Mnichovské hadce.

Posecska kyselka

 

Grünská kyselka

Bývala známá také jako Novoveská kyselka, dnes ovšem zejména jako Magnesia. Je to jedna z našich nejznámějších kyselek Slavkovského lesa. Byla poprvé podchycena v roce 1893 na pozemku vévody Heinricha Beauforta z Bečova a nazvána Grünská kyselka. Po zachycení pramene se kyselka začala stáčet a dodávat jako luxusní nápoj do měst. Za 2. světové války se areál stal táborem pro francouzské zajatce. Ti zde stáčeli kyselku, které tehdy říkaly Sudetenquelle. Voda byla určena pro německou armádu generála Rommela v Africe. Vyznačuje se vysokým obsahem hořčíku a uhličitanů a je dnes jímána v 17 m hluboké šachtě. V oploceného areálu je vyveden přepad pro veřejnost a voda kyselky je skutečně výborná. Na konci 20. století byly v okolí provedeny nové vrty, ze kterých dnes Karlovarské minerální vody míchají známou Magnesii v nové stáčírně v nedaleké obci Mnichov.

Pramen reky Strely geogr

 

Giselin a Rudolfův pramen

Oba vývěry byly poprvé upraveny v roce 1870 a současně s tím vznikl v okolí rozlehlý park. Nedaleko byl také ve stejný rok vystavěn léčebný dům, a tím byly založeny lázně. Jejich název zněl Elisabethbad, podle tehdejší císařovny Elisabeth, zvané Sissi. Dva minerální prameny Rudolf a Gisela užívané k léčebným procedurám byly pojmenovány podle dětí císařovny Sissi a císaře Františka Josefa I. Do roku 1945 bylo o místo hojně navštěvováno a tudíž také o něj pečováno a prováděna pravidelná údržba. Po válce a odsunu německých obyvatel začaly objekty chátrat a park zarůstat. Nakonec byl zbořen léčebný i lázeňský dům.
Prameny Gisela a Rudolf jsou nově zachyceny, prameniště bylo opraveno v roce 2012, zásluhou zdejšího spolku. Prameny jsou od sebe vzdáleny asi 4 metry a jejich voda je svedena do jednoho odběrného místa. Zachycení pramenů je efektní a provedené tradičně do dřevěného obložení, prameny vyvěrají v místě bývalého parku před zničenými lázněmi v Pramenech. Vody pramenů silně probublává oxid uhličitý.

Horni otrocinsky pramen

 

Siardův pramen

Nejen Siardova kaple a poustevna, ale i drobný, mělce pramenící pramen v jejich blízkosti, vždy přitahoval poutníky k návštěvě a k ochutnání zázračné pramenité vody. Tento pramen byl objeven kolem roku 1654 a již od objevení se mezi obyvateli z blízkého i vzdálenějšího okolí tradovala jeho léčivá moc při hojení ran a léčbě různých neduhů. Množstvím lidí a pověstí celého místa získával pramen značnou popularitu a věhlas. Největší období slávy prožíval při velkých poutích v 17. století. Je však pravděpodobné, že byl pramen znám a využíván i dříve v době původního osídlení kolem kaple a poustevny.

Siarduv pramen

0
0
0
s2sdefault